Provádíme kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 50 kW včetně, dle zákona č. 201/2012 Sb. sloužícího jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění.

Povinné kontroly kotlů na pevná paliva.

1. Legislativní rámec

Podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně ovzduší je každý provozovatel spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 kW včetně, do příkonu 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění je povinen si do konce roku 2016 nechat zkontrolovat jeho technický stav a mít o tom doklad. Provozovatel je povinen provádět kontrolu jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (dále jen „odborně způsobilá osoba“).

Kontrolu technického stavu a provozu zdroje bude provozovatel předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Doklad o provedení této kontroly vystavený „odborně způsobilou osobou“ potvrzující, že spalovací stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem o ochraně ovzduší č. 201/ 2012 Sb. musí být k dispozici na vyžádání.

Provozovatelem zdroje se rozumí právnická anebo fyzická osoba, která zdroj skutečněprovozuje; není-li taková osoba známá nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník spalovacího stacionárního zdroje.

Provozovatel spalovacího stacionárního zdroje je povinen zajistit provedení první kontrolytechnického stavu a provozu zdroje podle 17 odst. 1 písm. h) nejpozději do 31. prosince 2016.

Pokud provozovatel neprovede jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím „odborně způsobilé osoby“ kontrolu technického stavu a provozu tohoto spalovacího stacionárního zdroje nebo nepředloží na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností potvrzení o provedení této kontroly tak, jak je zákonem vyžadováno, vystavuje se riziku uložení pokuty až do výše 20.000,-Kč, jde-li o fyzickou osobu nepodnikající (srov. ust. § 23 odst. 1 písm. h) ve spojení s ust. § 23 odst. 2 zákona) anebo až do výše 50.000,- Kč, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo osobu právnickou (viz ust. § 25 odst. 1 písm. o) ve spojení s ust. § 25 odst. 7 písm. d) zákona).

2. Kdo může kotle kontrolovat

Kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje, provádí „odborně způsobilá osoba“ (topenář, servisní technik, odborná firma, montážní firma ...) proškolená výrobcem daného kotle, která má od něj udělené oprávnění (certifikát) k jeho instalaci, provozu a údržbě.

3. Význam protokolu pro zákazníka

- splnění legislativního požadavku zákona o ochraně ovzduší č. 201/ 2012 Sb. Revize je povinná od 1.1. 2017 na vyzvání kontrolního orgánu

- možnost předložit doklad o kontrole kotle obecního úřadu

- zákazník ví co má či nemá s kotlem dělat a či vyhovuje podmínkám výrobce a podmínkám zákona o ochraně ovzduší i do budoucnosti (Termín 1.9.2022)

- doklad musí být k dispozici po dva roky od data vystavení revize, následně musí být v termínu kontrola technického stavu (revize) nová.

4. Kdo bude kontrolovat stav revizí a kontrol

Kontrolou jsou pověřeny příslušné orgány veřejné správy. To znamená, že orgánem ochrany ovzduší příslušným ke kontrole dodržování povinností stanovených provozovateli lokálních zdrojů anebo k ukládání nápravných opatření či pokut za jejich porušení jsou primárně místně příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

4.1. Přijímání podnětů

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen kontrolovat, zda provozovatelé zdrojů dodržují povinnosti jim stanovené v zákoně o ochraně ovzduší.

K podezření na porušení těchto povinností mohou dospět na základě vlastní úřední činnosti či na základě přijetí podnětu o spáchání přestupku nebo správního deliktu ze strany jiné osoby či jiného orgánu veřejné správy. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen přijímat takové podněty a zkoumat, zda jsou dány důvody k zahájení sankčního řízení či k uložení nápravného opatření. Jakmile obecní úřad obce s rozšířenou působností obdrží podnět k zahájení sankčního řízení, má několikmožností, jak dále postupovat.

- Může vyzvat zúčastněné osoby k podání vysvětlení, postoupit věc (věcně nebo místně) příslušnému správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci, věc odložit nebo přistoupit k zahájení řízení.

- Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení sankčního řízení. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zahájit sankční řízení, pokud nejsou dány důvody pro odložení věci (srov. § 66 zákona o přestupcích) či pro postoupení věci pro nepříslušnost (např. se jedná o zdroj uvedený v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší, k jehož kontrole je kompetentní Česká inspekce životního prostředí).

4.2. Důkazní prostředky

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení povinen shromáždit takové důkazy, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V ustanovení § 50 odst. 1 správního řádu je vymezeno, co může být podkladem pro vydání rozhodnutí. Jsou jimi zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady, zejména důkazy, podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (srov. § 50 odst. 4 správního řádu). Zákon tedy ponechává správnímu orgánu, aby zhodnotil, zda připustí a provede určité důkazy, a aby posoudil jejich hodnověrnost. Hodnocení správního orgánu se pak musí objevit v odůvodnění rozhodnutí.

Provozovatel spalovacího stacionárního zdroje je za účelem kontroly dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší povinen umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke stacionárnímu zdroji a jeho příslušenství, používaným palivům a surovinám a technologiím souvisejícím s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje.

Tato povinnost se však zatím na provozovatele nevztahuje, je-li spalovací stacionární zdroj umístěn v rodinném domě, bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, který současně není využíván pro podnikání.

4.3. Jako důkazní prostředky lze využít např.:

- doklad z provedené kontroly zdroje

- výzvu a doklad o kontrole technického stavu a provozu podle § 17 odst. 1 písm. h), příp. další informace o malém spalovacím zdroji a jeho provozu

- videodokumentaci (pokrývající více než 30 minutový kontinuální záznam za účelem prokázání, že se nejednalo pouze o fázi roztápění)

- fotodokumentaci

- svědecké výpovědi (např. sousedů apod.)

- doklad o odkládání komunálního odpadu na místa k tomu určená obcí dle § 17 odst. 4 zákona o odpadech

- doklad o nákupu či jiném nabytí odpovídajícího paliva.

4.4. Opatření ke zjednání nápravy

Provozovateli stacionárního zdroje lze též uložit nápravné opatření za podmínky, že se

prokáže, že neplní povinnosti stanovené zákonem o ochraně ovzduší. Opatření k nápravě podle § 22 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší se ukládá samostatným rozhodnutím a lze předpokládat, že budou ukládána zejména v návaznosti na provedenou kontrolu formou příkazu (srov. ust. § 150 správního řádu). Opatřením ke zjednání nápravy lze uložit povinnost vykonat určitou činnost, která povede k nápravě nezákonného stavu. Zároveň je nutné ke splnění daného opatření vždy stanovit lhůtu.

4.5. Opatření ke zjednání nápravy se mohou týkat:

- používaného paliva (opatření k zajištění kvality spalovaného paliva při jeho skladování apod.)

- způsobu spalovaní (konkrétní podmínky, za nichž by mělo být spalování vedeno za účelem zvýšení účinnosti spalování a minimalizace emisí)

- stavu spalovacího stacionárního zdroje (provedení opravy, seřízení, vyčištění spalovacího zdroje apod.; v případě zjištění zcela nevyhovujícího stavu jeho výměnu).

4.6. Délka lhůty k provedení opatření

k sjednání nápravy není legislativně stanovena, je však nutné, aby byla co nejkratší a současně reálná pro uskutečnění potřebných opatření. Pokud provozovatel ve stanovené (přiměřené) lhůtě opatření ke zjednání nápravy neprovede, může obecní úřad obce s rozšířenou působností vydat správní rozhodnutí o zastavení provozu stacionárního zdroje.

Zákon o ochraně ovzduší výslovně stanoví, že odvolání proti rozhodnutí o zastavení provozu nemá odkladný účinek (viz § 22 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší).